This HTML5 document contains 275 embedded RDF statements represented using HTML+Microdata notation.

The embedded RDF content will be recognized by any processor of HTML5 Microdata.

Namespace Prefixes

PrefixIRI
dbpedia-nohttp://no.dbpedia.org/resource/
rdfhttp://www.w3.org/1999/02/22-rdf-syntax-ns#
dbpedia-jahttp://ja.dbpedia.org/resource/
n19http://lt.dbpedia.org/resource/
dbpedia-lahttp://la.dbpedia.org/resource/
dbphttp://dbpedia.org/property/
dbpedia-eohttp://eo.dbpedia.org/resource/
dbpedia-svhttp://sv.dbpedia.org/resource/
dbpedia-nlhttp://nl.dbpedia.org/resource/
dbpedia-behttp://be.dbpedia.org/resource/
n12https://global.dbpedia.org/id/
dbpedia-trhttp://tr.dbpedia.org/resource/
dbpedia-plhttp://pl.dbpedia.org/resource/
dbpedia-cahttp://ca.dbpedia.org/resource/
goldhttp://purl.org/linguistics/gold/
dbpedia-ethttp://et.dbpedia.org/resource/
n16http://dbpedia.org/resource/File:
dbohttp://dbpedia.org/ontology/
dbpedia-elhttp://el.dbpedia.org/resource/
dbpedia-rohttp://ro.dbpedia.org/resource/
dbpedia-afhttp://af.dbpedia.org/resource/
dbpedia-zhhttp://zh.dbpedia.org/resource/
dbpedia-cyhttp://cy.dbpedia.org/resource/
foafhttp://xmlns.com/foaf/0.1/
n72http://sco.dbpedia.org/resource/
dbchttp://dbpedia.org/resource/Category:
n69http://lv.dbpedia.org/resource/
dbpedia-skhttp://sk.dbpedia.org/resource/
dbpedia-glhttp://gl.dbpedia.org/resource/
dbpedia-pthttp://pt.dbpedia.org/resource/
n92http://pa.dbpedia.org/resource/
dbpedia-ukhttp://uk.dbpedia.org/resource/
dbpedia-dehttp://de.dbpedia.org/resource/
dbpedia-iohttp://io.dbpedia.org/resource/
xsdhhttp://www.w3.org/2001/XMLSchema#
dbpedia-brhttp://br.dbpedia.org/resource/
dbpedia-kohttp://ko.dbpedia.org/resource/
dbpedia-shhttp://sh.dbpedia.org/resource/
dbpedia-gahttp://ga.dbpedia.org/resource/
dbpedia-ithttp://it.dbpedia.org/resource/
n96http://ast.dbpedia.org/resource/
dbpedia-simplehttp://simple.dbpedia.org/resource/
n32http://mg.dbpedia.org/resource/
dbpedia-nnhttp://nn.dbpedia.org/resource/
dbpedia-idhttp://id.dbpedia.org/resource/
dbpedia-cshttp://cs.dbpedia.org/resource/
dbpedia-bghttp://bg.dbpedia.org/resource/
n55http://sah.dbpedia.org/resource/
dbpedia-huhttp://hu.dbpedia.org/resource/
n70http://tt.dbpedia.org/resource/
dctermshttp://purl.org/dc/terms/
n52http://ta.dbpedia.org/resource/
provhttp://www.w3.org/ns/prov#
dbpedia-hehttp://he.dbpedia.org/resource/
n24http://dbpedia.org/resource/The_Wrong_Hands:
dbpedia-frhttp://fr.dbpedia.org/resource/
n97http://su.dbpedia.org/resource/
n59http://ia.dbpedia.org/resource/
wikidatahttp://www.wikidata.org/entity/
dbpedia-hrhttp://hr.dbpedia.org/resource/
dbpedia-warhttp://war.dbpedia.org/resource/
dbpedia-kahttp://ka.dbpedia.org/resource/
dbpedia-eshttp://es.dbpedia.org/resource/
n73http://ml.dbpedia.org/resource/
dbpedia-vihttp://vi.dbpedia.org/resource/
n46http://ky.dbpedia.org/resource/
dbpedia-srhttp://sr.dbpedia.org/resource/
n45http://uz.dbpedia.org/resource/
n91https://web.archive.org/web/20060630065530/http:/www.oregon.gov/OSP/AES/
dbthttp://dbpedia.org/resource/Template:
n100http://my.dbpedia.org/resource/
freebasehttp://rdf.freebase.com/ns/
dbrhttp://dbpedia.org/resource/
n37http://d-nb.info/gnd/
rdfshttp://www.w3.org/2000/01/rdf-schema#
n62http://ne.dbpedia.org/resource/
n63http://kn.dbpedia.org/resource/
n21http://www.periodicvideos.com/videos/
n101https://www.nobelprize.org/alfred-nobel/alfred-nobels-dynamite-companies/
dbpedia-euhttp://eu.dbpedia.org/resource/
dbpedia-azhttp://az.dbpedia.org/resource/
dbpedia-ishttp://is.dbpedia.org/resource/
wikipedia-enhttp://en.wikipedia.org/wiki/
dbpedia-arhttp://ar.dbpedia.org/resource/
owlhttp://www.w3.org/2002/07/owl#
dbpedia-dahttp://da.dbpedia.org/resource/
dbpedia-fihttp://fi.dbpedia.org/resource/
dbpedia-slhttp://sl.dbpedia.org/resource/
n68http://bn.dbpedia.org/resource/
dbpedia-kkhttp://kk.dbpedia.org/resource/
dbpedia-fahttp://fa.dbpedia.org/resource/
dbpedia-thhttp://th.dbpedia.org/resource/
dbpedia-mkhttp://mk.dbpedia.org/resource/
dbpedia-ruhttp://ru.dbpedia.org/resource/
n35http://commons.wikimedia.org/wiki/Special:FilePath/
dbpedia-fyhttp://fy.dbpedia.org/resource/
dbpedia-sqhttp://sq.dbpedia.org/resource/
n56http://bs.dbpedia.org/resource/
n67http://hy.dbpedia.org/resource/
n79http://te.dbpedia.org/resource/
dbpedia-mshttp://ms.dbpedia.org/resource/
n65http://hi.dbpedia.org/resource/

Statements

Subject Item
dbr:Dynamite
rdf:type
dbo:ChemicalCompound owl:Thing
rdfs:label
矽藻土炸藥 Динамит Dynamite 다이너마이트 Dynamit Dinamito Dynamit Dinamita Dynamite Dynamiet Dinamite Dinamita Динаміт Dinamite ديناميت Δυναμίτης Dinamit ダイナマイト Dinamita Dinimít Dynamit Dynamit
rdfs:comment
Dynamit je výbušnina založená na explozivním potenciálu nitroglycerinu, který se v ní vyskytuje absorbován v křemelině. Oproti klasickému tekutému nitroglycerinu se vyznačuje mnohonásobně vyšší stabilitou oproti tlaku nebo nárazu. Dynamit vynalezl švédský chemik Alfréd Nobel v roce 1866, patent získal v roce 1867. Slovo pochází z původně Nobelem navrženého názvu Kieselgur-dynamite (Kieselgur je německy křemelina, dynamite řecky plná síly), byl také zpočátku dodáván jako Nobelův výbušný prach. V českých zemích byla postavena první továrna na dynamit roku 1870 v Zámecké rokli poblíž Prahy. 矽藻土炸藥(英語:Dynamite)是瑞典著名化學家諾貝爾於1866年發明出的第一個比黑火藥更安全可控的爆發力更強的炸藥。主要成份是硝化甘油與木屑(或是任何可以吸附液體的物質)、硝石和碳酸鈣混製而成。諾貝爾最初使用矽藻土(Diatomaceous earth,又名diatomite)作為吸附硝化甘油的物質,在1867年諾貝爾得到矽藻土炸藥的專利權。 Dinamita osagai nagusitzat nitroglizerina duen lehergaia da, meatzeetan, bideetan, harrobietan, eta abarretan erabiltzen dena. Alfred Nobel zientzialariak asmatu zuen 1866an. Hasieran, nitroglizerinaren xurgatzailetzat diatomea-lurrez nahasitako nitroglizerinarekin prestatzen zen dinamita; gaur egun, amonio nitratoa erabiltzen da nitroglizerinaren ordez, eta xurgatzaileak aktiboak izaten dira (ikatz xehatua, sodio nitratoa, etab.). La dinamite è un esplosivo brevettato dal chimico e ingegnere svedese Alfred Nobel nel 1867 a Geesthacht, in Germania. L'etimologia del termine deriva dal greco antico "δύναμις", dýnamis, "forza". Alfred Nobel donò gran parte dei soldi ricavati dalla scoperta per fondare il premio che porta il suo nome. Dinamit adalah peledak berdasarkan potensi ledakan dari nitrogliserin menggunakan (Kieselguhr) sebagai penyerap. Awalnya ditemukan oleh kimiawan dan teknisi Swedia Alfred Bernhard Nobel pada 1866 dan dipatenkan pada 1867. Benda ini biasanya dijual dalam bentuk silinder dengan panjang kira-kira 8 inci dan berdiameter 1 inci, tetapi ukuran lain juga tersedia. Dinamit dianggap sebagai "peledak tinggi", yang berarti jauh lebih kuat dari bubuk mesiu. Dinamit ini juga pernah digunakan dalam peristiwa Bandung lautan api. * l * * s Dynamit – materiał wybuchowy wynaleziony przez szwedzkiego chemika Alfreda Nobla (opatentowany w 1867 roku). Początkowo zawierał 75% nitrogliceryny i 25% ziemi okrzemkowej. Wykorzystanie tego ostatniego składnika i wytworzenie dynamitu było właściwie dziełem przypadku – ziemia okrzemkowa zwykle służyła do uszczelniania metalowych naczyń, w których przechowywano alkoholowy roztwór nitrogliceryny. Ziemia okrzemkowa nasycona nitrogliceryną ma ciastowatą konsystencję i można ją rolować w laski bez ryzyka przedwczesnego wybuchu. Nowoczesny dynamit zawiera ok. 10% nitrogliceryny, a pozostałymi składnikami użytymi w jego produkcji mogą być: (ziemia okrzemkowa lub węglan magnezu), materiał palny (np. mączka drzewna) oraz substancje wybuchowe (nitroceluloza i azotan amonu). Динами́т (от др.-греч. δύναμις «сила») — бризантная взрывчатая смесь на основе нитроглицерина с поглотителем и другими добавками. Нитроглицерин в чистом виде очень опасен и неудобен для применения. Поэтому для широкого использования этой мощной взрывчатки были найдены твёрдые абсорбенты, пропитка которых нитроглицерином делала его относительно безопасным для хранения и использования. Помимо абсорбента, динамит может содержать и другие вещества. Вся масса обычно спрессовывается в цилиндрическую форму и помещается в бумажную или пластиковую упаковку-патрон. Подрыв заряда осуществляется с помощью капсюля-детонатора. الديناميت هو نوع من المتفجرات قائم على سائل النتروجليسرين، ويستخدم تراب المشطورات (التراب الدياتومي) كمادة ماصة في صناعته، أو مواد ماصة أخرى مثل القشر المسحوق والطين ونشارة الخشب أو لباب الخشب. أنواع الديناميت التي تصنع باستخدام مواد عضوية مثل نشارة الخشب تكون أقل استقرارا، ولذلك توقف استخدامها بوجه العموم. أخترع الديناميت الكيميائي والمهندس السويدي ألفريد نوبل في مدينة جیزتاخت بألمانيا وحصل على براءة اختراعه في عام 1867. وقد كان نوبل قد صاغ اسم اختراعه من الكلمة الإغريقية القديمة δύναμις ديناميس، وهي تعني «القوة». La dinamita es un explosivo muy potente compuesto por nitroglicerina, una sustancia explosiva líquida a temperatura ambiente y muy inestable que al ser absorbida en un medio sólido (inicialmente, diatomita, roca formada por caparazones silíceos de diatomeas), se convierte en un explosivo más estable. La dinamita fue inventada por Alfred Nobel en 1866, sustituyendo rápidamente a la nitroglicerina para aplicaciones industriales y de minería. Desempeña un papel muy importante en trabajos como la excavación de montañas, la construcción de carreteras, demoliciones y en general cualquier obra pública que requiera el movimiento de masas rocosas. Dynamit (gr. δύναμις dýnamis ‚Kraft‘) ist ein 1866 von dem schwedischen Chemiker Alfred Nobel erfundener Sprengstoff. Динамі́т (від дав.-гр. δύναμις — «сила»; англ. dynamites, нім. Dynamite) — бризантні вибухові суміші на основі нітрогліцерину з поглиначем та іншими домішками.Нітрогліцерин в чистому вигляді дуже небезпечний і незручний для застосування. Тому для широкого використання цієї потужної вибухівки були знайдені тверді абсорбенти, просочування яких нітрогліцерином робило його відносно безпечним для зберігання і використання. Крім абсорбенту, динаміт може містити й інші речовини. Вся маса зазвичай спресовується в циліндричну форму і поміщається у паперову чи пластикову упаковку-патрон. Підрив заряду здійснюється з допомогою капсуля-детонатора. Dynamite is an explosive made of nitroglycerin, sorbents (such as powdered shells or clay), and stabilizers. It was invented by the Swedish chemist and engineer Alfred Nobel in Geesthacht, Northern Germany, and patented in 1867. It rapidly gained wide-scale use as a more robust alternative to black powder. Dynamit (från grekiskans dynamis, "kraft") är en klass av sprängämnen, med degartad konsistens, och består av nitroglycerin blandat med andra ämnen, bland annat kiselgur som är till för att suga upp nitroglycerinet. Dynamiten uppfanns 1866 i staden av svensken Alfred Nobel. Tidigare hade man haft svårt att använda nitroglycerin som sprängämne vid till exempel bergsprängning eftersom man då använde rent nitroglycerin. Nitroglycerinet är en oljeartad vätska, som lätt exploderar vid slag och hade på grund av utsipprande från borrhålen genom sprickor i berget och även på andra sätt förorsakat många olyckor. Först genom dynamiten kunde nitroglycerinet användas till bergsprängning på ett enkelt sätt med rimlig risk. Tidigare hade endast det betydligt svagare svartkrutet använts till detta. Uppf Dinamito estas eksplodaĵo, kiu entenas nitroglicerinon, sed ĝi estas pli sekure traktebla. Ĝin patentis en 1867 Alfred Nobel, sveda fizikisto. Nobel miksis la nitroglicerinon kun diatomito (poroza, silikata mineralo) en proporcio, ke estiĝu seka kaj grajna materialo. La produkto estis sku-rezista, sed ĝi eksplodis facile je bato kaj varmo. Oni pli poste ŝanĝis la diatomiton per celulozo kaj por fortigi la eksplodkapablon, oni almiksis oksidanton, nome natrio-nitraton. Nobel malkovris eĉ la ĝelan dinamiton: tio estas la miksaĵo de nitroglicerino kaj nitrocelulozo. Parteton de nitroglicerino ŝanĝis pli poste amonio-nitrato: tiel estiĝis pli sekura, malmultekosta dinamito. Ο δυναμίτης είναι μια εκρηκτική ύλη της οποίας βάση είναι η νιτρογλυκερίνη, αρχικά με γη διατόμων ή κάποια άλλη απορροφητική ουσία, όπως πηλός και . Δυναμίτες που χρησιμοποιούν οργανικά υλικά, όπως τα πριονίδια, δεν είναι σταθεροί και γι' αυτό η χρήση τους αποφεύγεται. Ανακαλύφθηκε από το Σουηδό χημικό και μηχανικό Άλφρεντ Νόμπελ, ο οποίος τον πατεντάρισε το 1867. Ο δυναμίτης είναι πολύ εκρηκτικός. Αν και το ΤΝΤ χρησιμοποιείται για τη μέτρηση της ισχύος μιας έκρηξης, ο δυναμίτης έχει 60% μεγαλύτερη από το ΤΝΤ. Dynamiet is een oranjekleurig explosief dat is gebaseerd op de explosieve kracht van nitroglycerine, waarbij diatomeeënaarde als absorberend middel wordt gebruikt. Het woord dynamiet komt van het Griekse woord δυναμις (dunamis), dat 'kracht' betekent. Dynamiet werd uitgevonden door de Zweedse chemicus Alfred Nobel in 1866. Nitroglycerine is een zeer krachtige maar gevaarlijke springstof die bij de bereiding en het vervoer gemakkelijk (en vaak onbedoeld) explodeert. Nobel ontdekte dat de gevoeligheid van het materiaal belangrijk kon worden verminderd door het te laten opzuigen in een poreuze stof, zoals zaagsel of diatomeeënaarde. De zo verkregen substantie noemde hij dynamiet. La dinamita és un explosiu usat en la mineria, demolició, i altres aplicacions. Va ser inventada per Alfred Nobel el 1867 i va guanyar ràpidament popularitat perquè no explota per accident amb facilitat. La paraula «dinamita» és un neologisme construït a partir de les paraules gregues δυναμις (dinamis, 'potència', 'moviment') i el sufix, també grec, -ιτης (-itēs), que indica 'inflamació', 'irritació'. Alfred Nobel l'anomenà «Pols de Seguretat per a Explotar». Fou inventada per Alfred Nobel l'any 1866 i patentada l'any 1867, el que junt amb l'explotació dels camps petroliers de Bakú (Azerbaidjan) li va fer guanyar la seva gran fortuna, base del Premi Nobel en penediment del sofriment que provocà la seva reeixida invenció. Téarma ginearálta ar thréanphléascáin thionsclaíocha a chuimsíonn nítriglicrín asúite ar ábhar neamhphléascach póiriúil nó gráinneach (cosúil le Kieselguhr, cré dhiatómúil, an t-ábhar i bhfionnachtain Nobel) chun íogaireacht an mheascáin do thurraing a laghdú. ダイナマイト(英: dynamite)は、ニトログリセリンを主剤とする爆薬の総称。アルフレッド・ノーベルが最初に発明したのはニトログリセリンを珪藻土にしみ込ませたもの。現代の日本においては、社団法人火薬学会の規格では6%をこえるニトロゲル(後述のゼリグナイト)を含有する爆薬の総称と規定されている。 ( 다른 뜻에 대해서는 다이너마이트 (동음이의) 문서를 참고하십시오.) 다이너마이트(영어: Dynamite, 문화어: 다이나마이트)는 나이트로글리세린 또는 물질이 7% 이상 포함된 폭약을 두루 이르는 말이다. 1866년 알프레드 노벨이 최초로 발명한 것이며, 1867년에 영국에서 특허를 인정 받았다. 다이너마이트는 최초의 고형 폭약이다. La dynamite est un explosif fabriqué avec de la nitroglycérine. Elle est 1,25 fois plus puissante que le trinitrotoluène (TNT). Découverte par Alfred Nobel en 1866, la dynamite a été très utilisée, notamment dans l'industrie minière, jusqu'à son remplacement par des explosifs plus puissants et plus faciles à manipuler, comme ceux de la famille des plastics. Dinamite é um artefato explosivo à base de nitroglicerina, misturado com terra diatomácea (dióxido de silício em pó) ou com outro material absorvente, como serragem, argila, polpa de celulose ou pó de conchas, mais seguro que a pólvora e que a própria nitroglicerina em seu estado puro. Dinamites usando materiais orgânicos como a serragem são menos estáveis, e seu uso está sendo gradualmente descontinuado. Foi inventado por Alfred Nobel em Krümmel (Geesthacht, Schleswig-Holstein, Alemanha), que a patenteou como pó de segurança para explodir, em 1867. A palavra dinamite vem do grego δυναμις (dinamis), com o sufixo sueco -it, o que em tradução livre quer dizer "conectado com a força".
foaf:depiction
n35:Inserting_dynamite_into_hole.jpg n35:Aetna_dynamite.jpg n35:Women_mixing_dynamite_at_Nobel’s_Ardeer_Factory_in_1897.jpg n35:Dynamite_Diagram.svg n35:Nobels_Extradynamit_label.jpg
dcterms:subject
dbc:Swedish_inventions dbc:Alfred_Nobel dbc:Explosives dbc:19th-century_inventions dbc:1867_introductions
dbo:wikiPageID
8078
dbo:wikiPageRevisionID
1123856459
dbo:wikiPageWikiLink
dbr:Quarrying dbr:Patented dbc:Swedish_inventions n16:Women_mixing_dynamite_at_Nobel’s_Ardeer_Factory_in_1897.jpg dbr:Whiskey dbr:Dynamite_gun n16:Nobels_Extradynamit_label.jpg dbr:ANFO dbr:San_Francisco dbr:Nitroglycerin dbr:Ammonium_nitrate dbr:Nobel_family dbr:Demolition dbr:John_Ericsson dbr:Gun_powder n24:_Popular_Weapons_Manuals_and_Their_Historic_Challenges_to_a_Democratic_Society dbr:DuPont_(1802–2017) dbr:Swedish_people dbr:Explosive dbr:Mining dbr:Explosive_booster dbr:Heleneborg dbr:Diatomaceous_earth dbr:Black_powder dbr:Bugs_Bunny dbr:Nobel_Prize dbr:Construction dbr:Somerset_West dbr:Chemical_energy dbr:Combat_engineers dbr:Ascanio_Sobrero dbr:Immanuel_Nobel dbr:Borehole dbr:Percussion_cap dbr:Atlas_Powder_Company dbr:Dynamit_Nobel dbr:Trinitrotoluene dbr:Patent dbr:Satchel_charge dbr:Grand_tour dbr:Sorbent dbr:Alfred_Nobel dbr:AECI dbr:Literacy dbr:Aerial_bombs dbr:Megajoule dbr:Relative_effectiveness_factor dbr:Strength_(explosive) dbr:De_Beers dbr:The_Periodic_Table_of_Videos dbr:Sympathetic_detonation dbr:TNT dbr:Shell_(projectile) n16:Aetna_dynamite.jpg dbr:Elbe dbc:Alfred_Nobel dbr:Blast_fishing dbr:Mercury_fulminate dbr:Shelf_life dbc:19th-century_inventions dbr:Hercules_Powder_Company dbr:Dyno_Nobel dbr:Blasting_cap dbr:Witwatersrand dbr:Use_forms_of_explosives dbr:Vinterviken dbr:Carthage,_Missouri dbc:Explosives dbr:Union_of_South_Africa dbr:Théophile-Jules_Pelouze dbc:1867_introductions dbr:RDX dbr:Mercury(II)_fulminate dbr:Fuse_(explosives) dbr:Phlegmatized_explosive dbr:Hand_grenades n16:Inserting_dynamite_into_hole.jpg dbr:Saint_Petersburg dbr:Giant_Powder_Company dbr:Emil_Oskar_Nobel dbr:Geesthacht dbr:Blasting_machine dbr:Hamburg dbr:Ancient_Greek n16:Dynamite_Diagram.svg dbr:Stabilizer_(chemistry) dbr:Detonator
dbo:wikiPageExternalLink
n21:mv_dynamite.htm n91:Dynamite.shtml n101:
owl:sameAs
dbpedia-eo:Dinamito dbpedia-tr:Dinamit dbpedia-io:Dinamito dbpedia-es:Dinamita n12:4xCsG dbpedia-is:Dínamít dbpedia-zh:矽藻土炸藥 dbpedia-de:Dynamit dbpedia-gl:Dinamita dbpedia-fy:Dynamyt n19:Dinamitas dbpedia-sr:Dinamit dbpedia-fr:Dynamite dbpedia-br:Dinamit dbpedia-uk:Динаміт dbpedia-pt:Dinamite dbpedia-cs:Dynamit dbpedia-ko:다이너마이트 dbpedia-ka:დინამიტი n32:Dinamita dbpedia-id:Dinamit dbpedia-th:ไดนาไมต์ n37:4699014-8 dbpedia-sh:Dinamit dbpedia-it:Dinamite dbpedia-da:Dynamit dbpedia-no:Dynamitt wikidata:Q80728 dbpedia-ja:ダイナマイト dbpedia-he:דינמיט n45:Dinamit n46:Динамиттер dbpedia-nl:Dynamiet dbpedia-et:Dünamiit dbpedia-ro:Dinamită n52:டைனமைட்டு dbpedia-be:Дынаміт dbpedia-vi:Dynamit n55:Динамит n56:Dinamit dbpedia-bg:Динамит dbpedia-ar:ديناميت n59:Dynamite dbpedia-pl:Dynamit dbpedia-ga:Dinimít n62:बारुद n63:ಡೈನಮೈಟ್ dbpedia-eu:Dinamita n65:डायनामाइट dbpedia-ca:Dinamita n67:Դինամիտ n68:ডায়নামাইট n69:Dinamīts n70:Динамит dbpedia-sv:Dynamit n72:Dynamite n73:ഡൈനാമിറ്റ് dbpedia-af:Dinamiet dbpedia-az:Dinamit dbpedia-fi:Dynamiitti dbpedia-sq:Dinamiti dbpedia-la:Dynamites n79:డైనమైట్ dbpedia-ru:Динамит freebase:m.027zg dbpedia-ms:Dinamit dbpedia-hu:Dinamit dbpedia-simple:Dynamite dbpedia-nn:Dynamitt dbpedia-sk:Dynamit dbpedia-mk:Динамит dbpedia-sl:Dinamit dbpedia-el:Δυναμίτης n92:ਡਾਇਨਾਮਾਈਟ dbpedia-fa:دینامیت dbpedia-kk:Динамит dbpedia-hr:Dinamit n96:Dinamita n97:Dinamit dbpedia-cy:Deinameit dbpedia-war:Dinamita n100:ဒိုင်းနမိုက်
dbp:wikiPageUsesTemplate
dbt:Use_dmy_dates dbt:Commons_category dbt:Convert dbt:Ordered_list dbt:Mining_equipment dbt:Cite_book dbt:Cn dbt:Main dbt:Short_description dbt:Wiktionary dbt:Reflist dbt:US_patent dbt:About dbt:Authority_control
dbo:thumbnail
n35:Dynamite_Diagram.svg?width=300
dbp:number
78317
dbp:title
Improved explosive compound
dbo:abstract
Dinamite é um artefato explosivo à base de nitroglicerina, misturado com terra diatomácea (dióxido de silício em pó) ou com outro material absorvente, como serragem, argila, polpa de celulose ou pó de conchas, mais seguro que a pólvora e que a própria nitroglicerina em seu estado puro. Dinamites usando materiais orgânicos como a serragem são menos estáveis, e seu uso está sendo gradualmente descontinuado. Foi inventado por Alfred Nobel em Krümmel (Geesthacht, Schleswig-Holstein, Alemanha), que a patenteou como pó de segurança para explodir, em 1867. A palavra dinamite vem do grego δυναμις (dinamis), com o sufixo sueco -it, o que em tradução livre quer dizer "conectado com a força". A dinamite é habitualmente vendida na forma de bastões com 20 cm de comprimento e 3,2 cm de diâmetro, em média, e peso aproximado de 230 gramas cada, podendo estar disponível em outros tamanhos. A vida útil máxima da dinamite baseada em nitroglicerina é de um ano da sua data de fabricação, em boas condições de estocagem. A dinamite é um explosivo rápido, que detona mais do que deflagra. Usando o trinitrotolueno como base de mensuração, a dinamite tem densidade energética 60% maior que a do TNT. Outra forma de dinamite consiste na nitroglicerina dissolvida em nitrocelulose e em uma pequena quantidade de cetona. Esta forma é similar à cordite e muito mais segura que a mistura simples de nitroglicerina com terra diatomácea. Há também a dinamite militar, que possui maior estabilidade por evitar o uso de nitroglicerina, priorizando o uso de substâncias químicas mais estáveis. Antes da dinamite, já se usava a nitroglicerina como explosivo, porém as explosões acidentais eram um obstáculo demasiadamente grande para o seu uso. A nitroglicerina é um líquido altamente sensível a qualquer movimentação, portanto, detonando com muita facilidade na sua produção, transporte e manuseio. Dynamit je výbušnina založená na explozivním potenciálu nitroglycerinu, který se v ní vyskytuje absorbován v křemelině. Oproti klasickému tekutému nitroglycerinu se vyznačuje mnohonásobně vyšší stabilitou oproti tlaku nebo nárazu. Dynamit vynalezl švédský chemik Alfréd Nobel v roce 1866, patent získal v roce 1867. Slovo pochází z původně Nobelem navrženého názvu Kieselgur-dynamite (Kieselgur je německy křemelina, dynamite řecky plná síly), byl také zpočátku dodáván jako Nobelův výbušný prach. Dynamit se obvykle skládá ze tří dílů nitroglycerinu, jednoho dílu křemeliny a malého množství jedlé sody. Tato směs je tvarována obvykle do podoby tyček. Později byla ve směsi nahrazena křemelina (infusoriová hlinka) dusičnanem draselným (KNO3) a dusičnanem sodným (NaNO3) a pro lepší nasákavost se přidávaly suché dřevité piliny. Dynamit mrzne při 8 °C, a proto se obtížně používal v chladném počasí. Proto se používal zimní dynamit (tzv. IZ dynamit), který obsahoval nemrznoucí příměsi jako di-nitro-glycerin nebo trinitrotoluen. K výbuchu je potřeba rozbuška. Samotný dynamit je poměrně stálý na rozdíl od samotného nitroglycerinu, který vybuchuje již při malém nárazu. Po určité době se mohou na povrchu dynamitu objevit kapky nitroglycerínu. Proto je třeba se starším dynamitem zacházet extrémně opatrně – je podobně citlivý na sebemenší náraz jako samotný nitroglycerin. V českých zemích byla postavena první továrna na dynamit roku 1870 v Zámecké rokli poblíž Prahy. Od začátku 20. století je význam dynamitu poměrně malý. Nahradily ho směsi nitroglycerinu, popř. EGDN s dusičnanem amonným a dalšími aditivy jako je např. nitrocelulóza a piliny. Téarma ginearálta ar thréanphléascáin thionsclaíocha a chuimsíonn nítriglicrín asúite ar ábhar neamhphléascach póiriúil nó gráinneach (cosúil le Kieselguhr, cré dhiatómúil, an t-ábhar i bhfionnachtain Nobel) chun íogaireacht an mheascáin do thurraing a laghdú. La dinamita es un explosivo muy potente compuesto por nitroglicerina, una sustancia explosiva líquida a temperatura ambiente y muy inestable que al ser absorbida en un medio sólido (inicialmente, diatomita, roca formada por caparazones silíceos de diatomeas), se convierte en un explosivo más estable. La dinamita fue inventada por Alfred Nobel en 1866, sustituyendo rápidamente a la nitroglicerina para aplicaciones industriales y de minería. Desempeña un papel muy importante en trabajos como la excavación de montañas, la construcción de carreteras, demoliciones y en general cualquier obra pública que requiera el movimiento de masas rocosas. Se utilizó para el desarrollo y fabricación de ingenios bélicos provocando numerosas muertes y gran destrucción en las zonas de conflicto. Nobel, para contrarrestar sus efectos negativos aunque de modo simbólico, instituyó el premio que lleva su nombre expresamente referido a la paz. La dinamita, como todos los explosivos potentes, es muy peligrosa y por ello es una sustancia de uso restringido, si bien ha sido extensivamente sustituida por explosivos plásticos en los que la sustancia explosiva se estabiliza mezclándose con un plastificante en lugar de tierra de diatomeas. La base de nitroglicerina ha sido en gran parte sustituida por (Goma-2 ECO) o trinitrotolueno (titadine o TNT). Para uso industrial también se encuentra muy extendido el uso de la ciclonita, también en forma de explosivo plástico, bajo los nombres de C-3 y C-4 según formulación. Originariamente, se mezclaba la nitroglicerina con un tipo particular de arena de dióxido de silicio denominada diatomita o tierra de diatomeas.​ La diatomita, que proviene de fósiles de microorganismos marinos, tiene una gran superficie específica y absorbe la nitroglicerina haciéndola manejable e impidiendo que detone por accidente. ( 다른 뜻에 대해서는 다이너마이트 (동음이의) 문서를 참고하십시오.) 다이너마이트(영어: Dynamite, 문화어: 다이나마이트)는 나이트로글리세린 또는 물질이 7% 이상 포함된 폭약을 두루 이르는 말이다. 1866년 알프레드 노벨이 최초로 발명한 것이며, 1867년에 영국에서 특허를 인정 받았다. 다이너마이트는 최초의 고형 폭약이다. La dinamite è un esplosivo brevettato dal chimico e ingegnere svedese Alfred Nobel nel 1867 a Geesthacht, in Germania. L'etimologia del termine deriva dal greco antico "δύναμις", dýnamis, "forza". Alfred Nobel donò gran parte dei soldi ricavati dalla scoperta per fondare il premio che porta il suo nome. Dynamit – materiał wybuchowy wynaleziony przez szwedzkiego chemika Alfreda Nobla (opatentowany w 1867 roku). Początkowo zawierał 75% nitrogliceryny i 25% ziemi okrzemkowej. Wykorzystanie tego ostatniego składnika i wytworzenie dynamitu było właściwie dziełem przypadku – ziemia okrzemkowa zwykle służyła do uszczelniania metalowych naczyń, w których przechowywano alkoholowy roztwór nitrogliceryny. Ziemia okrzemkowa nasycona nitrogliceryną ma ciastowatą konsystencję i można ją rolować w laski bez ryzyka przedwczesnego wybuchu. Nowoczesny dynamit zawiera ok. 10% nitrogliceryny, a pozostałymi składnikami użytymi w jego produkcji mogą być: (ziemia okrzemkowa lub węglan magnezu), materiał palny (np. mączka drzewna) oraz substancje wybuchowe (nitroceluloza i azotan amonu). Materiał wybuchowy typowo owinięty jest osłonką warstwową, posiada spłonkę, lont, a dodatkowe laski dynamitu przymocowane są taśmami. Dynamit jest materiałem, który podczas wybuchu wydziela mniej energii niż czysta nitrogliceryna, jednakże jest znacznie odporniejszy na wstrząsy i uderzenia. Został rozpowszechniony bardzo szybko w każdej części świata, ze względu na bezpieczeństwo transportu i łatwe użycie. W pierwszym roku wytworzono około 11 ton dynamitu, a już po pięciu latach produkcja wzrosła aż do 1 350 ton rocznie. Dynamit jest stosowany głównie do kruszenia tworów geologicznych oraz budynków; ma też zastosowania militarne. Динамі́т (від дав.-гр. δύναμις — «сила»; англ. dynamites, нім. Dynamite) — бризантні вибухові суміші на основі нітрогліцерину з поглиначем та іншими домішками.Нітрогліцерин в чистому вигляді дуже небезпечний і незручний для застосування. Тому для широкого використання цієї потужної вибухівки були знайдені тверді абсорбенти, просочування яких нітрогліцерином робило його відносно безпечним для зберігання і використання. Крім абсорбенту, динаміт може містити й інші речовини. Вся маса зазвичай спресовується в циліндричну форму і поміщається у паперову чи пластикову упаковку-патрон. Підрив заряду здійснюється з допомогою капсуля-детонатора. Динаміт був запатентований Альфредом Нобелем 1867 року і до середини XX століття використовувався як основна вибухова речовина у гірничій справі. Через високу чутливість до механічних впливів, високої токсичності та вогню, в 60-х рр. XX ст. частково замінений на безпечніші і менш токсичні порошкоподібні гранульовані вибухові речовини та водовмісні пластичні аміачно-селітряні вибухові речовини. Динаміти складаються з нітроефіру (нітрогліцерину або динітрогліколю), вміст яких не менше 40 % з різними домішками (деревне борошно, кізельгур тощо) і нітроцелюлози. Розрізняють динаміти: пластичні (гримучі драглі, желатин-динаміти), напівпластичні, порошкоподібні. Ο δυναμίτης είναι μια εκρηκτική ύλη της οποίας βάση είναι η νιτρογλυκερίνη, αρχικά με γη διατόμων ή κάποια άλλη απορροφητική ουσία, όπως πηλός και . Δυναμίτες που χρησιμοποιούν οργανικά υλικά, όπως τα πριονίδια, δεν είναι σταθεροί και γι' αυτό η χρήση τους αποφεύγεται. Ανακαλύφθηκε από το Σουηδό χημικό και μηχανικό Άλφρεντ Νόμπελ, ο οποίος τον πατεντάρισε το 1867. Ο δυναμίτης είναι πολύ εκρηκτικός. Αν και το ΤΝΤ χρησιμοποιείται για τη μέτρηση της ισχύος μιας έκρηξης, ο δυναμίτης έχει 60% μεγαλύτερη από το ΤΝΤ. Δυναμίτης πωλείται συνήθως με τη μορφή ράβδων με μήκος περίπου 20 εκατοστά και διάμετρο περίπου 3 εκατοστά και βάρος περίπου 0,23 κιλά, αλλά υπάρχουν και άλλα μεγέθη. Η μέγιστη διάρκεια αποθήκευσης της νιτρογλυκερίνης που βρίσκεται στο δυναμίτη συνιστάται ως ένα έτος από την ημερομηνία κατασκευής υπό καλές συνθήκες αποθήκευσης. Μια άλλη μορφή του δυναμίτη αποτελείται από νιτρογλυκερίνη που διαλύεται σε νιτροκυτταρίνη και ένα μικρό ποσό κετονών. Αυτή η μορφή του δυναμίτη είναι παρόμοια με την άκαπνη πυρίτιδα, και είναι πολύ ασφαλέστερη από ό, τι το απλό μείγμα νιτρογλυκερίνης και γης διατόμων. Ο στρατιωτικός δυναμίτης επιτυγχάνει μεγαλύτερη σταθερότητα, αποφεύγοντας τη χρήση της νιτρογλυκερίνης και χρησιμοποιεί πολύ πιο σταθερές χημικές ουσίες. Dynamiet is een oranjekleurig explosief dat is gebaseerd op de explosieve kracht van nitroglycerine, waarbij diatomeeënaarde als absorberend middel wordt gebruikt. Het woord dynamiet komt van het Griekse woord δυναμις (dunamis), dat 'kracht' betekent. Dynamiet werd uitgevonden door de Zweedse chemicus Alfred Nobel in 1866. Nitroglycerine is een zeer krachtige maar gevaarlijke springstof die bij de bereiding en het vervoer gemakkelijk (en vaak onbedoeld) explodeert. Nobel ontdekte dat de gevoeligheid van het materiaal belangrijk kon worden verminderd door het te laten opzuigen in een poreuze stof, zoals zaagsel of diatomeeënaarde. De zo verkregen substantie noemde hij dynamiet. Omdat dynamiet veel gebruikt werd in oorlogen, kreeg Nobel wroeging over het maken en distribueren van de stof. Hij stelde daarom zijn vermogen ter beschikking aan de wetenschap in vorm van de Nobelprijzen, die vandaag de dag nog steeds van Nobels geld gefinancierd worden. Hierbij horen echter alleen de prijzen in de categorie 'wetenschap', zoals natuurkunde en scheikunde. Andere prijzen, zoals die voor de vrede, worden betaald door de Zweedse staat. Dynamiet wordt meestal aangeboden in de vorm van staven, ongeveer 2,5 cm in diameter en 20 cm lengte. Om ze te laten detoneren is onder normale omstandigheden een detonator nodig. Dynamiet is waterbestendig, zodat het onder water of in boorgaten onder de grondwaterspiegel gebruikt kan worden. De ontledingsreactie van nitroglycerine, het actieve element in dynamiet, is: Dynamiet kan zeer gevaarlijk worden bij temperaturen hoger dan 35°C doordat het nitroglycerine dan begint uit te zweten. Oud dynamiet is om dezelfde reden gevaarlijk. Het nitroglycerine zweet uit de staven en kan een poel vormen op de vloer of op de bodem van de container. Het kan ook verdampen en neerslaan, daarbij op onverwachte plaatsen kristallen vormend. Hierdoor kan de minste of geringste stimulans het dynamiet dan doen ontploffen. Om die reden is het het beste om dynamiet in een goed geventileerde ruimte te bewaren en het niet langer dan een jaar op te slaan. Dinamit adalah peledak berdasarkan potensi ledakan dari nitrogliserin menggunakan (Kieselguhr) sebagai penyerap. Awalnya ditemukan oleh kimiawan dan teknisi Swedia Alfred Bernhard Nobel pada 1866 dan dipatenkan pada 1867. Benda ini biasanya dijual dalam bentuk silinder dengan panjang kira-kira 8 inci dan berdiameter 1 inci, tetapi ukuran lain juga tersedia. Dinamit dianggap sebagai "peledak tinggi", yang berarti jauh lebih kuat dari bubuk mesiu. Dinamit ini juga pernah digunakan dalam peristiwa Bandung lautan api. * l * * s Dynamite is an explosive made of nitroglycerin, sorbents (such as powdered shells or clay), and stabilizers. It was invented by the Swedish chemist and engineer Alfred Nobel in Geesthacht, Northern Germany, and patented in 1867. It rapidly gained wide-scale use as a more robust alternative to black powder. La dynamite est un explosif fabriqué avec de la nitroglycérine. Elle est 1,25 fois plus puissante que le trinitrotoluène (TNT). Découverte par Alfred Nobel en 1866, la dynamite a été très utilisée, notamment dans l'industrie minière, jusqu'à son remplacement par des explosifs plus puissants et plus faciles à manipuler, comme ceux de la famille des plastics. Dinamita osagai nagusitzat nitroglizerina duen lehergaia da, meatzeetan, bideetan, harrobietan, eta abarretan erabiltzen dena. Alfred Nobel zientzialariak asmatu zuen 1866an. Hasieran, nitroglizerinaren xurgatzailetzat diatomea-lurrez nahasitako nitroglizerinarekin prestatzen zen dinamita; gaur egun, amonio nitratoa erabiltzen da nitroglizerinaren ordez, eta xurgatzaileak aktiboak izaten dira (ikatz xehatua, sodio nitratoa, etab.). Dynamit (gr. δύναμις dýnamis ‚Kraft‘) ist ein 1866 von dem schwedischen Chemiker Alfred Nobel erfundener Sprengstoff. Dinamito estas eksplodaĵo, kiu entenas nitroglicerinon, sed ĝi estas pli sekure traktebla. Ĝin patentis en 1867 Alfred Nobel, sveda fizikisto. Nobel miksis la nitroglicerinon kun diatomito (poroza, silikata mineralo) en proporcio, ke estiĝu seka kaj grajna materialo. La produkto estis sku-rezista, sed ĝi eksplodis facile je bato kaj varmo. Oni pli poste ŝanĝis la diatomiton per celulozo kaj por fortigi la eksplodkapablon, oni almiksis oksidanton, nome natrio-nitraton. Nobel malkovris eĉ la ĝelan dinamiton: tio estas la miksaĵo de nitroglicerino kaj nitrocelulozo. Parteton de nitroglicerino ŝanĝis pli poste amonio-nitrato: tiel estiĝis pli sekura, malmultekosta dinamito. 矽藻土炸藥(英語:Dynamite)是瑞典著名化學家諾貝爾於1866年發明出的第一個比黑火藥更安全可控的爆發力更強的炸藥。主要成份是硝化甘油與木屑(或是任何可以吸附液體的物質)、硝石和碳酸鈣混製而成。諾貝爾最初使用矽藻土(Diatomaceous earth,又名diatomite)作為吸附硝化甘油的物質,在1867年諾貝爾得到矽藻土炸藥的專利權。 ダイナマイト(英: dynamite)は、ニトログリセリンを主剤とする爆薬の総称。アルフレッド・ノーベルが最初に発明したのはニトログリセリンを珪藻土にしみ込ませたもの。現代の日本においては、社団法人火薬学会の規格では6%をこえるニトロゲル(後述のゼリグナイト)を含有する爆薬の総称と規定されている。 Dynamit (från grekiskans dynamis, "kraft") är en klass av sprängämnen, med degartad konsistens, och består av nitroglycerin blandat med andra ämnen, bland annat kiselgur som är till för att suga upp nitroglycerinet. Dynamiten uppfanns 1866 i staden av svensken Alfred Nobel. Tidigare hade man haft svårt att använda nitroglycerin som sprängämne vid till exempel bergsprängning eftersom man då använde rent nitroglycerin. Nitroglycerinet är en oljeartad vätska, som lätt exploderar vid slag och hade på grund av utsipprande från borrhålen genom sprickor i berget och även på andra sätt förorsakat många olyckor. Först genom dynamiten kunde nitroglycerinet användas till bergsprängning på ett enkelt sätt med rimlig risk. Tidigare hade endast det betydligt svagare svartkrutet använts till detta. Uppfinnandet av dynamiten var epokgörande för bergsprängningen, för genom dess användning kunde borrhålens antal och storlek minskas till en bråkdel mot tidigare. Dynamiten möjliggjorde också till exempel stora tunnelarbeten. 1875 förde Alfred Nobel sprängämnestekniken ännu ett stort steg framåt genom att uppfinna spränggelatin. Spränggelatin är en gelartad kropp, som erhålles genom att vissa sorters nitrocellulosa löses i nitroglycerin. Genom denna förändring har man lyckats undvika en nackdel med de äldre dynamitsorterna, nämligen att nitroglycerinet "svettades ut", det vill säga avskilde sig från uppsugningsmedlen. Gelatindynamit fryser också mindre lätt än nitroglycerindynamit. En av de nitroglycerinhaltiga sprängämnenas största nackdelar har alltså minskats genom införande av spränggelatin. Ett vanligt sprängämne i Sverige var Extradynamit med sammansättningen nitroglycerin 55%, nitrocellulosa 3%, nitrobensen 3%, ammoniumnitrat 36,5%, trämjöl 2,5%. Frusen dynamit, det vill säga sådan där nitroglycerinet (vars smältpunkt ligger vid +13 °C) har övergått till fast form, är nämligen inte plastisk, utan vid dynamitens handhavande kan utskilda nitroglycerinkristaller lätt bringas till explosion genom friktion. De flesta olyckshändelserna med dynamit inträffade antingen vid arbete med eller vid oförsiktigt upptinande av frusen dynamit. Den klassiska dynamiten såldes förpackad i runda patroner av paraffinerat papper med samma diameter som de borrhål de användes i. Den vanliga patronen (eller dynamitgubben) vägde 125 gram. Handhavandet var enkelt: vid sprängning hade man endast att i borrhålet nedföra den ena patronen ovanpå den andra och i den översta patronen sätta in en dynamittändhatt, det vill säga en hylsa av koppar, till hälften fylld med en blandning av knallkvicksilver och kaliumklorat; denna tändhatt bringas (sedan borrhålet blivit fyllt med en förladdning av lera, sand eller dylikt) till explosion med hjälp av en i tändhatten insatt stubin eller med elektrisk tändning. Nu finns en motsvarande produkt som heter Dynamex som har blivit allt vanligare. Denna används ofta istället för dynamit. الديناميت هو نوع من المتفجرات قائم على سائل النتروجليسرين، ويستخدم تراب المشطورات (التراب الدياتومي) كمادة ماصة في صناعته، أو مواد ماصة أخرى مثل القشر المسحوق والطين ونشارة الخشب أو لباب الخشب. أنواع الديناميت التي تصنع باستخدام مواد عضوية مثل نشارة الخشب تكون أقل استقرارا، ولذلك توقف استخدامها بوجه العموم. أخترع الديناميت الكيميائي والمهندس السويدي ألفريد نوبل في مدينة جیزتاخت بألمانيا وحصل على براءة اختراعه في عام 1867. وقد كان نوبل قد صاغ اسم اختراعه من الكلمة الإغريقية القديمة δύναμις ديناميس، وهي تعني «القوة». يصنف الديناميت أنه ، مما يعني أن طاقة أو قوة التفجير تأتي من التصعيق (انتشار الصدمة) بدلا من (انتشار الحرارة). يستخدم الديناميت أساسا في صناعات التعدين والبناء والهدم وفي استخراج الحجارة، وقديما كان له بعض الاستخدامات في الحروب. إلا أن الطبيعة غير المستقرة لسائل النيتروجليسرين، خاصة إذا تعرض للتجميد، جعلت الديناميت متفجرا عفا عليه الزمن في الاستخدامات العسكرية. أدت الشعبية المألوفة للديناميت في أوساط العامة إلى استخدام كلمة ديناميت بشكل مجازي، مثلما يوصف الغربيون قضية معينة معقدة بأنها «ديناميت سياسي» "political dynamite" ومثلما يطلق الناس على بعض أصناف الطعام الحارة اسم «ديناميت». يُكَوِّن سائل النتروجليسرين تقريبا ثلاثة أرباع الديناميت، والربع الباقي هو عبارة عن تراب المشطورات (تراب دياتومي) وشائبة صغيرة من كربونات الصوديوم لتحسين الخواص. ويُشكل هذا الخليط في صورة أصابع (قضبان) قصيرة وتُلف الأصابع بالورق. ثم يتم إدخال كبسولة تفجير، متصله بفتيل بأي طول، حتى الوسط من كل إصبع. النتروجليسرين في حد ذاته هو متفجر قوي جدا، وفي شكله النقي هو غاية في الحساسة للصدمة (وهذا يعني أن أي صدمة محسوسة يمكن أن تدفعه لينفجر)، ويتحلل النتروجليسرين بمرور الوقت إلى أشكال أخرى أكثر تقلقلا. هذا يجعله سائلا خطرا للغاية عند نقله أو استخدامه في شكله النقي. يكون النتروجليسرين أقل حساسة للصدمة حينما يمتصه التراب الدياتومي أو نشارة الخشب. «يُصَرِّفَ» أو «يُرَشِّح» الديناميت محتواه من سائل النتروجليسرين بمرور الوقت، والذي يمكنه بعد ذلك أن يتجمع في قاع الصندوق أو في أرضية منطقة التخزين. (لهذا السبب، توصي كتيبات المتفجرات بالتقليب المتكرر لصناديق الديناميت في المخازن.) طرق التعبئة والتغليف الحديثة تساعد في القضاء على هذا الشاغل عن طريق وضع الديناميت في أكياس بلاستيكية مُحكمة، واستخدام الورق المقوى المغلف بالشمع. تتجمع مع الوقت بلورات على سطح الأصابع مما يجعلها أكثر حساسة للصدمة، والاحتكاك أو الحرارة. وهذا يخلق وضعا خطيرا للغاية. عموما مخاطر حدوث انفجارات بدون قصد (بدون كبسولة التفجير) للديناميت الطازج تكون متدنية أما الديناميت القديم فهو محفوف بالمخاطر. La dinamita és un explosiu usat en la mineria, demolició, i altres aplicacions. Va ser inventada per Alfred Nobel el 1867 i va guanyar ràpidament popularitat perquè no explota per accident amb facilitat. La paraula «dinamita» és un neologisme construït a partir de les paraules gregues δυναμις (dinamis, 'potència', 'moviment') i el sufix, també grec, -ιτης (-itēs), que indica 'inflamació', 'irritació'. Alfred Nobel l'anomenà «Pols de Seguretat per a Explotar». Fou inventada per Alfred Nobel l'any 1866 i patentada l'any 1867, el que junt amb l'explotació dels camps petroliers de Bakú (Azerbaidjan) li va fer guanyar la seva gran fortuna, base del Premi Nobel en penediment del sofriment que provocà la seva reeixida invenció. La dinamita és una mescla d'explosius, que inclou nitroglicerina, nitrat d'amoni i nitrat de sodi, adsorbida en materials inerts com les serradures. L'explosiu original a la dinamita era la nitroglicerina. L'extrema sensibilitat de l'explosiu líquid significava un ús molt dificultós. Nobel manufacturava i venia aquest líquid, però la seva perillositat va fer que fos prohibit a Europa. Nobel va solucionar el problema mesclant la nitroglicerina amb "terra de diatomees" que estabilitzà la seva reactibilitat. Des del descobriment de Nobel han estat usats una gran varietat d'absorbents, inclosos serradures i sílex. Динами́т (от др.-греч. δύναμις «сила») — бризантная взрывчатая смесь на основе нитроглицерина с поглотителем и другими добавками. Нитроглицерин в чистом виде очень опасен и неудобен для применения. Поэтому для широкого использования этой мощной взрывчатки были найдены твёрдые абсорбенты, пропитка которых нитроглицерином делала его относительно безопасным для хранения и использования. Помимо абсорбента, динамит может содержать и другие вещества. Вся масса обычно спрессовывается в цилиндрическую форму и помещается в бумажную или пластиковую упаковку-патрон. Подрыв заряда осуществляется с помощью капсюля-детонатора. Динамит был запатентован Альфредом Нобелем 25 ноября 1867 года и до середины XX века использовался как основное взрывчатое вещество в горном деле, уступив затем своё место более безопасным и менее дорогим составам.
dbp:inventor
Alfred Nobel
dbp:issueDate
1868-05-26
gold:hypernym
dbr:Material
prov:wasDerivedFrom
wikipedia-en:Dynamite?oldid=1123856459&ns=0
dbo:wikiPageLength
20054
foaf:isPrimaryTopicOf
wikipedia-en:Dynamite