| rdfs:comment
| - Indulf (en grec : Ἰνδούλφ), aussi connu sous le nom de Gundulf (en grec : Γουνδούλφ), est un mercenaire byzantin qui passe du côté des Ostrogoths et devient le chef de leur armée dans les dernières années de la guerre des Goths. (fr)
- Indulfo (em grego: Ἰνδούλφ; romaniz.: Indoúlph, também conhecido como Gundulfo (em grego: Γουνδούλφ; romaniz.: Goundoúlph), foi um mercenário bizantino que desertou para os ostrogodos e tornou-se líder em seu exército nos últimos anos da Guerra Gótica de 535–554. (pt)
- Индульф (др.-греч. Ἰνδούλφ), или Гундульф (Γουνδούλφ); VI век) — остготский военачальник в заключительный период Готской войны. (ru)
- Indulf také známý jako Gundulf (řecky Γουνδούλφ) (? - po roce 553?) byl byzantský žoldnéř, který přeběhl k Ostrogothům a stal se vůdcem jejich armády v posledních letech gotské války. Indulf je poprvé zmíněn historikem Prokopiem z Kaisareie jako barbarský strážce byzantského generála Belisara. Když Belisar s armádou opustil Řím počátkem roku 549, Indulf zůstal pozadu a krátce nato přeběhl k Ostrogótům. Na konci jara či počátkem léta roku 549 ho ostrogótský král Totila pověřil vedením velké armády a flotily k tažení do Dalmácie, kterou Byzantinci dobyli v letech 535 a 536. Obyvatelé měst se Indulfovi nebránili, domnívali se, že je stále osobním strážcem generála Belisara, čehož využil a obyvatelé opevněných měst Movicurum a Laureate vyvraždil a pevnosti obsadil. Porazil také byzantskou armá (cs)
- Indulf (Greek: Ἰνδούλφ), also known as Gundulf (Greek: Γουνδούλφ), was a Byzantine mercenary who defected to the Ostrogoths and became a leader in their army in the last years of the Gothic War of 535–554. (en)
|
| has abstract
| - Indulf také známý jako Gundulf (řecky Γουνδούλφ) (? - po roce 553?) byl byzantský žoldnéř, který přeběhl k Ostrogothům a stal se vůdcem jejich armády v posledních letech gotské války. Indulf je poprvé zmíněn historikem Prokopiem z Kaisareie jako barbarský strážce byzantského generála Belisara. Když Belisar s armádou opustil Řím počátkem roku 549, Indulf zůstal pozadu a krátce nato přeběhl k Ostrogótům. Na konci jara či počátkem léta roku 549 ho ostrogótský král Totila pověřil vedením velké armády a flotily k tažení do Dalmácie, kterou Byzantinci dobyli v letech 535 a 536. Obyvatelé měst se Indulfovi nebránili, domnívali se, že je stále osobním strážcem generála Belisara, čehož využil a obyvatelé opevněných měst Movicurum a Laureate vyvraždil a pevnosti obsadil. Porazil také byzantskou armádu vyslanou proti němu místním byzantským guvernérem a zajal řadu zásobovacích lodí určených pro byzantskou armádu na Apeninském poloostrově. V dochovaných spisech se jeho jméno znovu objevilo v roce 551, kdy byl jedním ze tří gótských generálů pověřených obléháním Ancony. Když proti nim vyplula byzantská flotila, Indulf a jeho generál Gibal proti nim vypluli s gótskou flotilou. Obě flotily se střetly v nedaleko Senigallie. Výsledná bitva byla katastrofou pro nezkušené Ostrogóty. Gibal v bitvě padl a většina lodí byla potopena nebo zajatá. Indulfovi se podařilo s 11 plavidly uniknout. Po dosažení pobřeží své lodě nechal spálit a z Ancony rychle uprchnul do Auxima. Indulf je ve spisech Prokopia naposledy zmíněn po ostrogótské porážce v bitvě u Mons Lactaria, kde byl jedním z vůdců zbytků gotské armády, kteří se odmítli vzdát a místo toho ustoupili na sever k Ticinu. (cs)
- Indulf (Greek: Ἰνδούλφ), also known as Gundulf (Greek: Γουνδούλφ), was a Byzantine mercenary who defected to the Ostrogoths and became a leader in their army in the last years of the Gothic War of 535–554. Indulf is first mentioned, by the historian Procopius, as a barbarian (in all probability a Goth) bodyguard of the Byzantine general Belisarius. When Belisarius departed Italy in early 549, Indulf remained behind, and soon after joined the Goths. In late spring/early summer of 549, the Ostrogoth king Totila (r. 541–552) entrusted him with a large army and a fleet, and sent him to campaign in Dalmatia, which the Byzantines had taken in 535/536. There, he used his known association with Belisarius to capture the fortified towns of Movicurum and Laureate, whose inhabitants had not learned of his volte-face. Indulf killed the inhabitants and plundered the two settlements and the surrounding countryside. He also defeated a Byzantine force sent against him by the local Byzantine governor and captured a number of supply ships destined for the Byzantine army in Italy, before returning with his men to Italy. Indulf reappears in 551, when he was one of the three Gothic generals entrusted with besieging and capturing Ancona. When a Byzantine relief force sailed against them, Indulf and his fellow-general Gibal headed the fleet that confronted them. The resulting Battle of Sena Gallica was a disaster for the inexperienced Goths; Gibal fell and most of the ships were sunk or captured, but Indulf was able to escape with 11 vessels. Upon reaching land, the Goths burned their ships, and quickly abandoned the siege of Ancona, taking refuge in Auximum. Indulf makes a last appearance in Procopius's narrative after the Gothic defeat at the Battle of Mons Lactarius, where he was one of the leaders of the remnants of the Gothic army that refused to surrender and instead marched north to Ticinum. (en)
- Indulf (en grec : Ἰνδούλφ), aussi connu sous le nom de Gundulf (en grec : Γουνδούλφ), est un mercenaire byzantin qui passe du côté des Ostrogoths et devient le chef de leur armée dans les dernières années de la guerre des Goths. (fr)
|
![[RDF Data]](/fct/images/sw-rdf-blue.png)
![[cxml]](/fct/images/cxml_doc.png)
![[csv]](/fct/images/csv_doc.png)
![[text]](/fct/images/ntriples_doc.png)
![[turtle]](/fct/images/n3turtle_doc.png)
![[ld+json]](/fct/images/jsonld_doc.png)
![[rdf+json]](/fct/images/json_doc.png)
![[rdf+xml]](/fct/images/xml_doc.png)
![[atom+xml]](/fct/images/atom_doc.png)
![[html]](/fct/images/html_doc.png)